Vyjádření klíčových představitelů
Oto Klempíř (ministr kultury)
Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že vláda směřuje ke zrušení koncesionářských poplatků, i když v minulosti podporoval jejich zachování. V rozhovorech zmínil, že se nové finanční modely stále diskutují a že do budoucna mohou být posuzovány různé možnosti financování veřejnoprávních médií.
Martin Baxa (exministr kultury)
Martin Baxa jako bývalý ministr kultury v předchozích letech zastával postoj, podle kterého koncesionářské poplatky představovaly stabilní formu financování pro veřejnoprávní média a byly součástí širší diskuse o jejich fungování.
Poznámka redakce: I když je web Kreativního Liberce zaměřen především na region, kulturu a místní dění, otázka fungování veřejnoprávních médií se dotýká nás všech – i tady v Liberci. Česká televize a Český rozhlas dlouhodobě podporují regionální kulturu, místní témata, nezávislou publicistiku i prostor pro menšinové a komunitní hlasy. Způsob jejich financování proto není jen celostátní politickou debatou, ale i otázkou toho, jaký prostor budou mít regiony, kultura a kreativní scéna v mediálním prostoru v budoucnu. Zajímat se o tuto změnu znamená zajímat se o to, jaký obraz světa – i našeho města – budou média vyprávět dál.
Slovenský příklad – změna financování veřejnoprávních médií
Plánované změny v Česku připomínají zkušenost sousedního Slovenska. Tam byly k 1. červenci 2023 zrušeny koncesionářské poplatky a veřejnoprávní média, včetně RTVS (Radio and Television Slovakia), přešla na financování ze státního rozpočtu.
Ve slovenském kontextu rovněž došlo později k dalším úpravám mediálního prostředí a institucionálního rámce pro řízení veřejnoprávních médií.
Proč se změna navrhuje
Navrhovaná úprava financování veřejnoprávních médií vychází z programových dokumentů koaliční smlouvy, kde je tento krok uveden jako jedna z plánovaných změn. Cílem je přenést prostředky z individuálních poplatků do obecnějšího mechanismu financování prostřednictvím státního rozpočtu.
Důležité informace o současném systému
Koncesionářské poplatky byly v minulém období upraveny a nyní činí 150 Kč měsíčně za televizní přijímač a 55 Kč měsíčně za rozhlasový přijímač.
Zrušení těchto poplatků by znamenalo, že financování veřejnoprávních médií bude zahrnuto do běžného státního rozpočtu, jehož schvalování probíhá v rámci rozpočtového procesu.
Shrnutí přehledu změn
Aktuální stav: domácnosti platí koncesionářské poplatky za ČT a ČRo jako samostatné povinné platby.
Navrhovaná změna: poplatky mají být zrušeny a financování veřejnoprávních médií má být zajištěno prostřednictvím státního rozpočtu od roku 2027.
Kontext sousedního státu (Slovensko): koncesionářské poplatky tam byly zrušeny v roce 2023 s následným financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.
Veřejnoprávní média jako součást kulturní infrastruktury
Česká televize a Český rozhlas nejsou pouze zpravodajskými institucemi. V širším pojetí představují součást kulturní infrastruktury státu, která dlouhodobě podporuje dokumentární tvorbu, dramatickou produkci, hudbu, literaturu, regionální kulturu i menšinové žánry. Obě instituce se podílejí na uchovávání kulturní paměti a vytvářejí prostor pro vzdělávací, společenská i umělecká témata, která nejsou vždy komerčně atraktivní.
Způsob jejich financování tak neovlivňuje pouze ekonomický provoz médií, ale také rozsah, rozmanitost a dlouhodobou stabilitu kulturní a veřejné služby, kterou poskytují.
Modely financování veřejnoprávních médií v Evropě
V evropském kontextu neexistuje jednotný model financování veřejnoprávních médií. Některé státy využívají koncesionářské poplatky, jiné kombinaci poplatků a státní podpory, další přešly na přímé financování ze státního rozpočtu.
Každý z těchto modelů má své výhody i limity. Poplatkový systém je často vnímán jako přímější vazba mezi veřejností a médii, zatímco financování ze státního rozpočtu může přinášet administrativní jednoduchost a stabilitu v období ekonomických změn. Současně však klade vyšší nároky na transparentnost rozpočtového procesu a institucionální ochranu nezávislosti médií.
Legislativa a proces změny
V českém prostředí bude případná změna financování vyžadovat:
úpravu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu,
nastavení nového rozpočtového mechanismu,
definování dlouhodobého finančního rámce,
a stanovení kontrolních a hodnoticích nástrojů.
Proces tedy nebude pouze technickou změnou výběru peněz, ale komplexní úpravou fungování veřejnoprávních institucí v právním i ekonomickém rámci.
Dopad na regionální a kulturní obsah
Z pohledu regionů a kulturní scény je důležité sledovat, jak se změna financování může promítnout do:
regionální publicistiky,
kulturních magazínů,
dokumentární a dramatické tvorby,
podpory mladých autorů a tvůrců,
menšinových a specializovaných žánrů.
Právě tyto oblasti často nejsou primárně komerčně výdělečné, ale mají vysokou společenskou a kulturní hodnotu.
Často kladené otázky
Co jsou koncesionářské poplatky?
Koncesionářské poplatky jsou povinné měsíční platby, které domácnosti a firmy odvádějí za možnost přijímat vysílání České televize a Českého rozhlasu. Slouží jako hlavní zdroj financování veřejnoprávních médií.
Proč se uvažuje o jejich zrušení?
Zrušení poplatků je součástí politického návrhu na změnu systému financování. Argumentem je administrativní zjednodušení, úleva pro domácnosti a přechod na financování ze státního rozpočtu.
Co bude financování ze státního rozpočtu znamenat?
V praxi by to znamenalo, že prostředky na provoz ČT a ČRo by byly každoročně schvalovány v rámci státního rozpočtu, podobně jako jiné veřejné instituce.
Změní se obsah vysílání?
To v tuto chvíli není možné jednoznačně předpovědět. Obsah bude záviset na celkové výši přidělených prostředků, prioritách vedení médií a nastavení institucionálních záruk jejich nezávislosti.
Dotkne se to i regionální kultury?
Ano. Regionální redakce, kulturní pořady a lokální témata jsou součástí veřejnoprávního vysílání a jejich rozsah souvisí s celkovým rozpočtem institucí.
Kdy by změna mohla začít platit?
Podle současných vyjádření politických představitelů se počítá s účinností od roku 2027, záležet však bude na legislativním procesu.
Je podobný model běžný i jinde v Evropě?
Ano. Některé evropské státy již financují veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu, jiné využívají kombinované modely. Neexistuje jednotný evropský standard.
Proč je důležité se o toto téma zajímat?
Způsob financování veřejnoprávních médií ovlivňuje jejich dlouhodobou stabilitu, rozsah služeb i roli v demokratické a kulturní společnosti.
Otázka financování veřejnoprávních médií není pouze technickým rozpočtovým tématem, ale součástí širší debaty o roli médií, kultury a veřejného prostoru v moderní společnosti. Právě proto je přirozené, že se objevuje i v prostředí kulturních, vzdělávacích a regionálních platforem.