Monumentální objekt vznikl z původně průmyslové ocelové roury, kterou Suška perforoval a proměnil ve skulpturu připomínající kmen palmy. Název Támar přitom není náhodný – hebrejské jméno znamená právě palmu a odkazuje k postavě z 38. kapitoly knihy Genesis. Její příběh autor interpretuje jako vyprávění o ženě, která se lstí domáhala práva, jež jí bylo odepřeno. Z její rodové linie měl později vzejít král David a podle novozákonní genealogie také Ježíš Kristus.
Pro Liberec vybral Suška dílo také s ohledem na historii města, v níž se prolínaly české, německé a židovské vlivy. Motiv ženy usilující o svá práva podle něj zároveň neztrácí aktuálnost ani v současnosti.
Támar už byla letos na jaře představena na plzeňském festivalu světla BLIK BLIK. V Liberci dostává další rozměr díky vnitřnímu nasvícení – perforovaným ocelovým pláštěm tak po setmění proniká světlo.
Čestmír Suška patří k výrazným českým sochařům a byl členem umělecké skupiny Tvrdohlaví. Ve své tvorbě pracuje mimo jiné s vyřazenými průmyslovými objekty, zejména ocelovými nádržemi a dalšími velkoformátovými konstrukcemi, které přetváří v sochy. Jeho práce přitom není v Liberci novinkou – před Galerií Lázně byl v posledních letech umístěn jeho Pomník Vladimíra Boudníka, který nedávno vystřídala skulptura Roura naruby. Od listopadu se navíc v Galerii Lázně chystá Suškova výstava kreseb, tisků a dalších prací na papíře.
Támar navazuje na tradici dočasných uměleckých instalací před historickou radnicí, která začala v roce 2005. Na místě se od té doby vystřídala díla řady českých autorů a autorek. Stručný přehled všech soch si můžete přečíst ZDE.
